kmen

Rodina Peugeotů v roce 1810 přestavěla svůj obilný mlýn ve vesnici Vandoncourt na malou továrnu vyrábějící válcovanou ocel a velké množství dalších ocelových výrobků. V roce 1850 se začal používat typický znak lva. Prvním vyrobeným dopravním prostředkem firmy Peugeot Fréres bylo v roce 1882 jízdní kolo Le Grand Bi.

Armand Peugeot se brzy začal zajímat o automobily a po setkání s Gottliebem Daimlerem a jemu podobnými byl přesvědčen o jejich životaschopnosti. První Peugeotův automobil (parní tříkolka) byl vyroben v roce 1889 ve spolupráci s Léonem Serpolletem. Parní pohon byl těžký, objemný a před jízdou vyžadoval dlouhotrvající přípravy, takže od něj bylo brzy upuštěno ve prospěch benzínového spalovacího motoru. V roce 1890 byl vyroben první čtyřkolový automobil poháněný Daimlerovým benzinovým motorem. 

V roce 1903 Peugeot začal s výrobou motocyklů, které jsou pod touto značkou vyráběny dodnes. V roce 1913 se podařilo Peugeotu řízeném Julesem Gouxem zvítězit v závodu Indianapolis 500. Vůz byl vybaven motorem Straight-4 navrženým Ernestem Henrym. Jeho návrh, který poprvé přinesl použití DOHC a 4 ventily na válec, měl velký vliv na budoucí vývoj závodních motorů. V této době Peugeotovi patřila polovina veškeré produkce automobilů ve Francii. Vítězství v Indianopolis se opakovala v letech 1916 a 1919.

Během let 1914 - 1918 se Peugeot zaměřil na zbrojní výrobu a stal se hlavním dodavatelem zbraní a vojenských dopravních prostředků od jízdních kol a tanků až po nábojnice. Po válce se opět vrátil k výrobě automobilů, které se ze zajímavých hraček pro bohaté staly dostupnými pro širší okruh lidí. I přes to se v roce 1926 do samostatné divize Cycles Peugeot odděluje stabilně zisková výroba jízdních kol a motocyklů, aby se tak osvobodila od automobilové, která daleko více podléhá střídajícím se konjunkturám a krizím.

V roce 1929 byl představen Peugeot 201, první automobil pojmenovaný typickým způsobem -- tři čísla s nulou uprostřed, což je dnes registrovaná obchodní známka Peugeotu. Peugeot 201 byl také prvním hromadně vyráběným vozem s nezávislým zavěšením přední nápravy. Brzy potom přišla krize, prodej se snížil, ale společnost přežila. V roce 1933 byl ve snaze o obnovení úspěchu nastoupen nový aerodynamický styl a v následujícím roce byl uveden automobil se skládací tuhou střechou. Tato koncepce byla později, v padesátých letech, znovu použita Fordem Skylinerem a v poslední době Mercedesem.

Během druhé světové války byl Peugeot zabrán Němci a vyráběl nákladní automobily a dodávky. Továrny byly těžce bombardovány.

Rok 1948 znamenal pro společnost obnovu obchodu s modelem Peugeot 203. Následovaly další typy, mnohé elegantně navržené italskou firmou Pininfarina. V roce 1958 byl odstartován prodej ve Spojených státech. Stejně jako u mnohých dalších evropských výrobců došlo k navázání vzájemné spolupráce. S Reanaultem od roku 1966 a Volvo Cars od roku 1972.

V roce 1974 Peugeot koupil 30% podíl v Citroënu a v roce 1976 ho zcela převzal za protestů příznivců Citroënu, kteří byli názoru, že legendární schopnost inovace a řemeslná zručnost s touto akvizicí upadne. Zastřešující firmou se stala skupina PSA (Peugeot Société Anonyme), která stojí mimo obě značky, ale poskytuje společné inženýrské a technické zázemí.

Skupina PSA v roce 1978, kdy americký Chrysler v důsledku ropné krize z roku 1974 a následné špatné marketingové strategie v Americe bojoval o přežití, odkoupila jeho evropskou divizi Chrysler - Simca. V roce 1980 Peugeot z konkurenčních důvodů přejmenoval vozy Chrysler – Simca na v té době již zaniklou a zapomenutou značku Talbot a tu posléze v roce 1986 zrušil. Továrnu přebral i s připravovaným vozem Talbot Arizona, který použil jako nástupce vozu Peugeot 305 a začlenil do vlastní modelové řady už o rok dříve jako Peugeot 309. Poté dále pokračoval v připravované výrobě Talbotu pod značkou Peugeot. Nutné investice do modernizace výroby zapříčinily finanční problémy skupiny PSA.